Včelařská konference

GP:
> Včela bodavá má jednu dobrou vlastnost, je více medonosná proto, že ji
> včelař dává více pokoje.
----------
Možná ty geny jsou navázany na odolnost a další vlastnosti.

Po pogromu 2007 jsmem včely na nejshorším vlhkém stanovišti nechal a sledoval jak se z toho dostanou. To nejlepší co pak bylo i poměrně mírné a mělo tam velmi dobrý výnos atd. jsem rozchopval na jiné slunečné stanoviště.

Rozhodně bych to necharakterizoval jako klidné, ale to comi tam přežilo melecitozu je veselé. Takže to pro mě hlavně znamená pořádně rozdýmat kuřák a dělat rychle. Na jiných stanovištích jsem se to nějak odnaučil. :-)

Ale včely mají dobrý med a musí si jej umět bránit :-) Mám je volně venku, takže pokud nejsou vyloženě agresívní, tak se s tím naučím žít. Matku měním až po třech a více černých puntících. :-)

Karel

"Možná ty geny jsou navázany na odolnost a další vlastnosti. "

Bodavost či divokost podle mně souvisí s velice mnoha věcmi. Vedle nějaké přirozené bodavosti či divokosti určitě souvisí třeba se systémem včelího dorozumívání chemickými feromony, potom citlivostí na třeba hluk, vibrace, teplo, zimu, citlivost na poškození vnitřku hnízda, voští, zamáčknutý plod atd při práci včelaře, zafixované parametry, teplota atd odpovídající určitému ročnímu období či délce dne, chemikálie vnesené člověkem nebo třeba i přírodní chemikálie v některých květech a určitě ještě další.
A každý ten vliv budou nejspíš ovládat úplně jiné geny.....
Dohromady to bude obrovský genový guláš....

Někdo výběrem ve svých podmínkách vyšlechtí klidné včely a když ty matky potom někdo použije v jiných podmínkách, prosadí se na zvýšení bodavosti třeba úplně jiné geny, které v tom původním prostředí neměly účinek, protože tam pro jejich prosazení nebyly podmínky.....